Sestra a členka klanu...2
Nevšimla sem si že třída byla už prázdná a zůstala sem tam jenom já a Sasuke...
Hodil si tašku přes rameno a šel směrem ke mě. Položil ruku na stůl a díval se na mě. "Co si zač? Určitě ne ty," řekla sem a dál si balila. "Takže znova, co si zač?! Ai a příště poslouchej učitele." Sasuke si odfrkl a strčil trochu do lavice. "Co jako děláš?! Ještě se uvidíme," řekl a znělo to trochu jako výhružka. Vyplázla sem na něj jazyk jakmile se otočil. "Tohle dělaj malý fakani," řekl a šel dál. "Furt lepší bejt malej fakan než rozmazlenej, nafoukanej fracek!" Sasuke se ke mě otočil se sharinganem v očích. "Zopakuj to! Slyšel si ty fracku!" Ani sme si nevšimli že ve dveřích stojí Hinata s Tenten a klukama. "Neměli bysme je zastavit nebo něco? Snad se neporvou. No podle jejich výrazů bych si tim nebyl tak jistej." Akorát zazvonilo a my si toho nevšímali. "Ai měli bysme jít na hodinu. Já to najdu klidně běžte. Sasuke nezapomeň že je to holka! Sklapni Neji. Radši deme," obrátil se Naruto a odešli. "Podle čeho soudíš že sem rozmzlenej fracek? Nevim kolik ti tehdy bylo ale pak se o tebe nikdo nestaral a ty sis mohl dělat co si chtěl." Sasuke se na mě podíval a začali sme spolu bojovat. Použili sme tu stejnou techniku zároveň. Pro mě ani pro Sasukeho to nic nebylo. Zrovna po mě házel shurikeny a kunaie. "Večer ke mě přijde pár lidí, stavíš se taky?" Sasuke se zasmál. "Nevim co je tu k smíchu vy dva!" zařval na ně učitel. Oba sme se na něj podívali a mě zasáhl jeden shuriken do ramene. Malinko sem zasyčela a šla k nim. "Pojďte oba do řiditelny!" Naštvaně sme se na sebe podívali a šli za ním. "Co se tu děje? Zničili skoro celou třídu. Proč? Začali se prát. Důvod?" Oba sme se na sebe koukli a mlčeli. "Řekněte ihned důvod! Vyprovokovala sem ho!" řekla sem po chvíli. Sasuke se na mě překapeně podíval. "Běžte na ošetřovnu, oba! Hai!" Jakmile sme vyšli Sasuke se na mě podíval. "Proč si to řekla? Řikala sem že si rozmazlenej fracek. Bolí to hodně?" zeptal se a podíval se na rameno za který sem se držela. "Ne vůbec, jenom mi z toho teče krev," řekla sem ironicky. "Promiň nebylo to naschvál." Zastavili sme se před ošetřovnou a já se k němu otočila. Dívala sem se mu do očí a nakopla ho mezi nohy. "Promiň, nebylo to naschvál," řekla sem a zaklepala. Sasuke si klekl a držel se. "Pojďtě dál. Myslim že on právě rodí," ukázala sem na něj a sestra se trochu zasmála. Pomohla mu na nohy a šli dovnitř. "Tohle si ještě vypiješ Ai. Už se bojim. Hele vy dva nechte toho nebo vás dorazim." První ošetřila mě a pak až Sasukeho. "Patnáct ti je že jo? Jo, tobě? Patnáct. Slyšela sem že máš ještě bráchu. Nechci se o něm bavit. Itachi a je mu devatenáct, že? Jak to víš?" Podívala sem se stranou. "Můžete jít na další hodinu a už žádný blbosti jasný. Děkujeme." Odešli sme a šli do třídy. "Přijdeš teda večer? Možná. Fajn, počítám s tebou." Když ostatní přišli do třídy zarazili se. "Copak se tady bojovalo? Dá se to tak říct," odpověděl učitel a podíval se na nás oba. Hinata s Tenten šli k nám. "Si v pohodě Ai? Jo jasně, aspoň sem se rozcvičila. Jo a zničila celou třídu. To byl on." Sasuke se na ně podíval a šel si sednou na svoje místo. "Co se stalo? Nic jenom sem ho pozvala jestli taky večer příde. A? Asi jo, nevim," zasmála sem se. "Co máme teď? Biologii. A to se taky stěhujeme? Ne, dneska sme tady, teda myslim. Asi se mu líbíš nebo já nevim, ale dívá se na tebe v jednom kuse." Otočila sem se a Sasuke na mě civěl. "Chjo," řekla sem si a šla k němu. "Hele nevim co ti je, ale nečum na mě tak, připadáš mi jako psychopat. Večer přijdu," řekl klidně a otočil hlavu směrem k oknu. "Fajn, ale ne že to tam zdemoluješ a doufám že to najdeš. Tak mi dej adresu. Papír a tužku nemáš?" Sasuke mi podal propisku a sešit. Napsala sem mu to a odešla. "Cos mu to psala? Adresu. Takže přijde? Jo. Jestli se holky dozví ža tam jde budeš mít co dělat abys je někam vecpala. Beru jenom pozvaný a pozvaný od pozvaných. A co rodiče? Nemám rodiče. Aha, promiň, to sme nevěděli. Ne v pohodě, ani sem je neznala. Jakto? Já nevím...To je nám líto. V pohodě holky. Tak kdyby něco obrať se na nás. Díky, hele povězte mi něco o Sasukem prosím. Co bys chtěla vědět? Všechno. Má bratra který zabil celou jejich rodinu a i klan. To vím, Uchiha Itachi. Jo, Sasukemu je šestnáct, je namyšlenej, jeho největší rival je Naruto a chce zabít Itachiho. Díky tomu šel za Orochimarem aby mu dal sílu a dostal se z toho jen tak tak. Potom se vrátil sem a od tý doby je tady a je divnější. Divnější? Jo, zamlklejší, zlejší a hnusnější. Teda na všechny je protivnej," opravila Hinata. "Vypadá jako starej, mrzutej dědek. Taky je. Třeba se něco stalo, nemusel být vždycky takovej. Hele zníš jako zamilovaná holka. Ne do Sasukeho být zamilovaná nemůžu! Jak to myslíš? No že ho nechci a ani se mi nelíbí. Znělo to jako kdybys měla být zamilovaná do někoho z rodiny. Blázníš? Nechtěla bych být Sasukeho ani vzdálený něco." Holky se zasmály a kluci co stály za nimi taky. "No ták lidi, to není k smíchu. Mno řekla si to divně," zasmál se Naruto. "Koukám že blonďáci taky nejsou nějak zvlášť chytrý. Urážíš i sebe. Já vím," musela sem se zasmát taky. "Zvoní na biologii. Myslela sem že v týhle škole se učíme lékařský jutsu nebo co. Tak to si nezažila biologii, dneska je teorie ale příště praxe a na to se netěšim, občas je to fakt záhul. Aha, tak já něco umím, takže tak levá snad nejsem. Doufej, učitelka je dost přísná, i tady Naruto se to musel naučit. Co je zač? Nějaká stará paprika co tady učí nejmíň devadesát let. Aha, ta co právě vchází? Jo. Dobře dneska trochu pozměníme plán, budeme mít praxi a další hodinu také. Proč? Kvůli Ai, chci vidět co umí." Všichni šli do jiné učebny. Na stole ležela dost velká ryba na které se zkoušely techniky. "Dobře začne Sakura." Dívala jsem se jak to ostatním jde. "Další je Sasuke. Tak to chci vidět," řekla sem potichu a dívala se. Zezačátku mu to nešlo ale nakonec se povedlo. Vyvolávala dál dokud se nedostala k mému jménu. "Ai, pojď." Udělala sem stejnou techniku jako ostatní, jen sem trochu změnila jednu pečeť. "Co to děláš? Léčim rybu. Co je to za techniku? Normální. Doufám že bude fungovat." Položila sem nad ní ruce a hned skočila zpátky do vody. "Dobře, to je snad nový rekord. Děkuji." Pak šlo pár dalších a byl konec. "Tohle děláte každou hodinu? Něco podobnýho, občas nás pošlou i do nemocice. Aha, to je zase dobrý. Jo i v boji je to výhoda. To určitě. Hele Hinato nemohli bysme se před tréningem sejít? Jasně, co ve třičtvrtě u Ichiraku? Jasně, to je snad jediný místo co tu znám. Jo tohle místo znájí vždycky všichni." Potom sme se všichni rozloučili a já šla domu.