Proč zrovna on... 14
Vážně sem se cítila jako opilá, motala se mi hlava a myšlenky sem měla uplně přeházený že sem se v nich sama nevyznala. "Proč by sis vybrala Hidana? Je hezkej a líbí se mi jeho kosa, mám ráda velký věci," zaculila sem se na něj a zamotala se. "Snad si to Pein nespletl se sakém. Itachi já mam hlad," sedla sem si na zem. "Nic u sebe nemam. Já taky ne, to je blbýý coo. Naki ty si jak zfetovaná. Taky se tak cejtim ale nevim co dělat, prostě si to ani neuvědomuju, promiń. Neomlouvej se, aspoň sme ještě spolu. Jo to znamená že můžem dělat hodně věcí. A co bys chtěla dělat?" Jen sem se usmála a zvedla se. "Jdem do chatky a ukážu ti to." Jen kývl a vedl mě tam. Hned jak sme přišli sem ho vedla k posteli a posadila ho. Sedla sem si mu na klín a líbala ho. "Hmm tenhle nádap se mi líbí," usmála se a položil mě. "Tak na to zapomeń, dneska sem nahoře já," povalila sem ho pod sebe. "Wow ty se nějak rozjíždíš." Jen sem se usmála. Potom sem si lehla vedle něj a už to ze mě pomalu začlo vyprchávat. "Itachi mám strach. Zvládneš to. Bojím se že už se neuvidímě, že se něco zvrtne, že mi Sasuke něco udělá, že se jednomu z nás něco stane... Slíbil sem ti že Sasuke ti neublíží. Jak to chceš udělat? Ohlídám to, neboj se. A co ten zbytek? Tím se netrap, všechno bude Ok neboj," pevně mě objal. "Co mám říct až se vrátím? Že tě unesli. Kdo a proč? A byla sem pryč několik týdnů. Někdo kdo tě chtěl získat na svou stranu, zachránili ti život pod podmínkou že se přidáš. Souhlasila si a jakmile to šlo utekla si. Jo, to si zapamatuju," kývla sem. "Máš ještě otázky? Několik jo. Tak se zeptej. Jak dlouho budu dělat špeha? Dokud Pein nerozhodne. Co se stane pak? Zabije mě? Ne, to mu nedovolím. Tak co chceš dělat? Sám ještě nevím, ale neboj se, něco vymyslím aby sme mohli být spolu." Kývla sem a rozbrečela se mu v náručí. "Neplač. Nejde to, nechci tě opustit. Já tebe taky ne a taky tě neopustim, budu za tebou chodi jakmile to půjde a každý týden se uvidíme slibuju. Já vím....ale i tak je to těžký," vzdychla sem si a utřela si slzy. "Jdu se oblíct, přestává to působit a nechci problémy s ostatníma. Jo ale na to žes bojovala s Kisamem vypadáš moc dobře. Což znamená? Že tě Pein musí trochu zmlátit aby to bylo dokonalý. Bála sem se že to řekneš. Promiň. Itachi chci abys to udělal ty. Cože? Prosím, nechci aby to byl nědo jinej. Ani náhodou, to neudělám! Když ne ty tak řeknu Sasorimu. Naki prosím ne. Itachi jo, udělej to, nebudu naštvaná ani nic jinýho, ale žádám tě o to. Nemůžu ti ublížit. Fajn...jdu se převlíct," vzdychla sem si a šla vedle. Najednou se u Itachiho v pokoji objevil Sasori. "Copak Itachi, necháš mi jí? Slyšel sem vás. Co tu kurva děláš? Šel sem okolo. Vypadni! Mam to brát jako jo? Sasori di než ti něco udělám. To má být výhružka? Nebojim se, vždycky sem s tebou chctěl bojovat." Itachi se zvedl a šel k němu. Sasori se mu díval do očí a čekal co udělá. "Jednou na ní šáhneš a zabiju tě. Pozdě, minulej tréning byl dobrej," usmál se a Itachi ho začal mlatit hlava nehlava. Nebránil se a to Itachiho překvapilo a přestal. Proměnila sem se zpátky a dívala se na něj. "Naki? Cos to udělal?! Proměnila se v Sasoriho, věděla sem že jinak to neuděláš. Sakra! Sakra!" chodil naštvaně po pokoji a ani se na mě nepodíval. "Itachi... Nech mě, koukni jak teď vypadáš, tohle by ti neudělal ani ten zas***nej Sasori! Prosím uklidni se zlato," šla sem k němu a chytla ho za ruku.